Mohu Ti prozradit, že toto je blog, který zasahuje čistě do mých myšlenek a mých zálib. Konec konců, sem budu přidávat články jen podle nálady. Když mi bude něco vrtat hlavou a nebo mě napadne něco, co dokážu nějakým stylem splácat dohromady, dám to sem. Znamená to tedy, že články budou přibývat nepravidelně a v různém časovém rozmezí, které může býti i několik měsíců.

Doufám, že se Ti na mém blogu zalíbí a budeš se sem po nějakém tom měsíci vracet.


Přeji Ti spoustu úspěchu a hezký zbytek dne či večera. :)

sobota 29. března 2014

Nemáš tušení, proč je havran jako psací stůl?

Alenka v říši divů nám připravila horu zážitků, krásný fantasy příběh a spoustu dobrodružství. Tato originální kniha/film nám s sebou však nedonesla jen to, ale i velmi záludnou otázku. Jak už všichni nejspíš víte, ta otázka zní: "Proč je havran jako psací stůl?" Jaká je na ni však odpověd?


Film znám už dlouho a nějak nemůžu přijít na to, proč mi ta otázka najednou napadla mozek.. vlastně.. Když se nad tím zamyslím, tak Alenka v říši divů je můj oblíbený příběh. Mám hodně ráda Šklíbu, Kloboučníka.. no.. vlastně... každá postava má něco do sebe a společně to vše tvoří. A v poslední době jsem si hodně oblíbila havrana... no ne.. a co se stane, když si to oboje spojíte? Máte z toho otázku, která vám utkvý v paměti..

Ačkoli se mi autor v knize sám doznal, že otázku utvořil tak, že nemá odpověd, nechce se mi tomu věřit. Otázka mě stále nepouští a tak jsem se rozhodla zeptat několik lidí. Ptala jsem se kde se dalo a odpovědí bylo dosti málo. Ti lidé, se dělí na tři skupinky. První, co odpověděli, že netuší a kde jsem to vzala. Druzí, kteří odpověděli, že nemají nejmenší ponětí, protože se na to tak odpovídalo vždy a pak jsou tu třetí, kteří jednoduše raději ignorovali.. :D Dále jsem hledala na internetu, ale odpovědi se mi však nedoneslo... a když ano... nemohla jsem to pochopit.. Ostatně, co by mohl mít havran společného se stolem? Totiž chci říct s psacím stolem. No... asi mě tato otázka bude zžírat dál..

A mám tu pro vás takové malé překvapení na závěr aneb co jsem kreslila na výtvarce. :)
Snad se bude líbit..



úterý 4. března 2014

Kousek z jednoho mého snu.

Mám sen. Jeden sen. Poměrně jednoduchý, ale velký. Bláhový, ale nesplnitelný. Přes to všechno vím, že je správný.

Chtěla bych žít na klidném místě, daleko od všech a všeho. Příroda by byla pořád tak krásná a nepoškozená lidma. Zvířata by nebyla zneužívána a až by zapadlo slunce, tak by byla vidět krásná tajemná noc. Na nebi by se třpytily hvězdy, které jako jediné by určovaly osudy lidí. Žádný stres, pouze svoboda a mít právo žít, tak jak chci. Lidi by se neodsuzovali hned podle vzhledu. Sliby by měly nějakou hodnotu a dodržovaly by se. Inteligence by měl každý dost. Peníze by neexistovaly.
Žila bych sama. Ostatní lidi bych pozorovala jen z dálky. Proč? Protože se jich bojím. A proč to všechno takhle chci? Protože bych pocítila ten klid a dokázala si, že svoboda opravdu existuje. Že peníze nejsou to důležité. A každý by pocítil, jak to chodí tam venku, když někomu seberou domov.

Všichni se jim jen vysmívají, protože se snaží sehnat peníze někde ve městě a poníženě si klekají. Na kolenou vás prosí a vy si na ně jen nezdvořile ukážete a vysmějete se jim přímo do očí. Nechcete jim dát ani žádné peníze a proč? Protože jste sobci. Proč? Protože si řeknete, že si za to můžou sami. Možná můžou, ale možná taky ne. Někdy je tam dostane někdo jiný a někdy se tam dostanou, protože moc pili. A proč moc pili? Protože jim život nepřál. Dostávám se k dalšímu důvodu, proč jim nechcete dát peníze. Tím důvodem je, že by to utratili za alkohol. Možná by to utratili... a já to chápu. Kdybyste na tom vy byly takhle, kdybyste to měly taky tak složité.. Taky byste tak dopadli, ať už jste bývali sebeslušnější.
Jednou takhle můžete dopadnout taky.

On bude vědět

  Chtěla bych tenhle příspěvek věnovat jedné osobě, která pro mě byla dlouho ohromnou podporou, kterou jsem dlouho milovala a bez které bych...