Svoboda?

Jako vždy brouzdá po internetu a neví co dělat. Přemýšlí, jestli napsat další článek a o čem by asi tak mohl být. Nejdříve nemá nejmenší tušení, ale potom se zadívá na téma týdne, které jí obvykle nesedne a v tom dostane nečekaný nápad.

V životě ti každý bude říkat? "Vyber si..". Je jedno v jaké souvislosti, ale určitě to za svůj život uslyšíš nejméně 100x (nedělám si srandu). Ovšem, někdy si podle toho "Vyber si.." vlastně musíš vybrat jinak, než bys chtěl. Od mala nás učí, abychom šli svou cestou, abychom říkali své názory a abychom byly jedineční. No později tomu tak není.

---

Všiml jsis někdy, že venku už se nesmíme pomalu pohybovat jinde, než po chodnících? Půjdeš mimo přechod = můžeš dostat pokutu, kolikrát nemůžeš vstoupit ani na trávník. Víš občas mi přijde, že oni nám prostě chtějí zadat přesnou trasu, kudy se pohybovat. Chtějí nás ovládat. "Vyber si, buď budeš chodit tak, jak jsem ti zadal a nebo tě prostě zavřu za to, že neposloucháš."



Ve škole/ v práci... Dělej to, co ti zadají i když se ti to nelíbí, nebo jim to řekni. Vyber si.. Buď jim to řekneš a nebudeš to prostě dělat a oni tě vyhodí (nebo z toho bude jiný problém), anebo se chovej jako loutka a dělej přesně tak, jak oni pískají a všechno bude "vpořádku".

Nechováš se tak, jak by si jiní představovali? Nezájem. Představuješ pro ně nějakou hrozbu a můžeš si opět "svobodně" vybrat. Buď se budeš chovat podle toho, jak by chtěli oni, anebo tě můžou za spoustu věcí zavřít.

Takže si myslím, že tento svět je hodně "tolerantní". Přiznávám, že je to lepší, než dříve a tak, ale já se nechci pohybovat po trase, kterou mi někdo předpřipravil a názorně vyznačil. Nechci se chovat tak, jako všichni ostatní. Nechci poslouchat názory někoho jiného a "svévolně" se k nim přiklánět.

Já bych si jednou přála být volná a smět si dělat, co budu chtít.

Nechci být rebel, chci být člověk, který si SÁM řídí SVŮJ život.

Škatulkování lidí

Nasadí si sluchátka a zapne si Youtube. Po chvilce přemýšlení, co má pustit, jí je jasno. Black Veil Brides. Hned na to jí v sluchátkách začna řvát písnička - In The End. A to jí trochu probere. Pořád však vypadá opuchle, jako by jí píchla vosa do tváří. Prostě vypadá jako běžný zombie, co se právě probudil a teď se snaží napsat něco čitelného.



Hmmmm.... ŠKATULKOVÁNÍ LIDÍ??

---

Nejdříve by se asi hodilo vysvětlit pojem ŠKATULKOVAT.

ŠKATULKOVAT = rozdělovat, třídit, zařazovat..

Teď když jsme si konečně vysvětlili, co to slovo znamená, tak se můžu pustit do psaní.

Nedávno jsme s kamarádkou došly k závěru, že náš pan učitel na matematiku hodně moc posuzuje lidi podle vzhledu. Minulý rok se mnou neměl žádný problém (i když já jej tak strašně nenáviděla a pořád tomu tak je), ale co začal nový školní rok a já do školy přišla ostříhaná a obarvená na černo, tak se mu to prostě nelíbilo a od té doby mě prostě musí úplně.......... Asi se mu prostě nelíbí, když se někdo snaží dát najevo to, v čem se cítí dobře. No ale to je jedno..

Chci se dobrat k tomu, že dnes se všichni hrozně moc soudí podle vzhledu. A to je pravda. Dokonce i já soudím podle vzhledu. Vím, je to povrchní, ale i ty když jdeš po ulici, tak si určitě řekneš: "Jo tahle je oblečená podle nejnovější módy, s tou bych si určitě nerozuměl." No, ale myslím si, že je to špatně. Nemůžeme člověka soudit jen podle toho, jak vypadá. Od toho se prostě jeho chování nedá odvodit. To je jako říct o každém bezdomovci, že si za to může sám, ale že to jsou kolikrát lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří si prostě jen dlouho nemohli najít práci... Vždyť je to až k pláči...



V dnešní době se ale i lidé sami zařazují do různých skupin. Ale o každé skupině se dá vymyslet něco špatného a proto ji dost lidí odsuzuje.

Například: Emaři - Jsou emocionálně založení a tak k nim budeme počítat ty socky, co se řežou a jsou neustále v depresi.
Hipsteři - To jsou zase namyšlení blbci, co si myslí, že ví úplně vše.
Swagři - Tupý vygumovaný mozky, co rádi neonové barvy, aby se zvíraznili alespoň takhle, když už jsou upně blbý.
Retro - Tak ti nemají rádi nové věci, tak to budou prostě staříci už ve 30.
Punkeři - Punkáčem si kompenzují svoji malou hodnost ve skutečném životě. Čím větší punkáč, tím větší socka.



Tohle, když si každý vezme, že se mu to líbí, aby ostatní jen shodil, tak se to rychle chytne a jako.. Vždyť je to blbost. Proč? Proč se musí tak strašně škatulkovat? Znám spoustu lidí z různých škatulek a jako.. Se spoustu lidmi se mi dobře i povídá. Je teda jasné, že mi bude lépe s tím, kdo je z mé škatulky, protože si budeme povídat o něčem, co nás oba baví. Ale jsou i lidé, co mají rádi úplný opak a rádi se dozví něco nového.

Myslím si, že je to špatné a lidé by se prostě neměli soudit podle toho, jak vypadají a nebo s kým se baví. Chování je jen na tom daném člověku a dokud ho nepoznáme, tak by se o něm hnusně mluvit nemělo.

Sockoidní případ

Morty? Mooorty... Leží hlavou položená na stůl a spí. "Morty!" Uvědomí si, že na ní někdo mluví a plně se probere z Asdsjdfkjdlgdskl říše. Zvyká si na světlo a pomalu se rozhlíží po pokoji, když v tom spatří, jak si na postel sedá její druhá polovička.
"Morty.. Měla by jsi zase něco sepsat!" Pokárá jí, ale i tak je její hlas milý a je v něm cosi uklidňujícího. " Vždyť se ti toho tolik přihodilo.."
"Tolik zase ne.." Snaží se jí vyvést z omylu.
"Ale jo..." Nenechá se.
Je přemluvena a otevře notebook. Jako vždy se zahledí v odrazu svého okna a chvilku jen tak zírá... Pak začne psát a doufá, že z toho vznikne něco čitelného.



Ano jak jsis mohl všimnout, tak jsem zpět a opět se tu snažím dát dohromady smysluplný článek.
... A ano opět z toho smysluplný článek nejspíš nebude..

---

---

Mohla bych začít třeba u toho, že z mých vlasů už jde udělat culííík!!


Dobře, není zase tak úžasný.. ._."

---

No dobře.
Protože začal nový školní rok a většina z nás se chystá na nové školy,
tak to vypadá většinou asi takhle:

"Panebože já se nikam nedostanu!"
"Co když neprolezu přijímačkama a skončím u GČLBK!"
(Gang Černé Ligy Beznadějných Kopáčů)
"Neeeeeeee, já ještě nevím, kam chci jít!"
"Debilní talentovky, kdo má v tom stresu nakreslit hezký obrázek a za tak krátkou dobu?!"
......

---

Ano přesně to se děje. A důvod, proč jsem sem tak dlouho nepsala, je ten, že jsem měla talentovky.
ANO.
TALENTOVKY.
Zkoušela jsem to na dvou školách a ani na jedné mě nevzali. "Kupodivu". Teda u té druhé jsem se dostala i k pohovoru, ale stejně to nestačilo.
Teď se ale můžu plně věnovat zakládání klubu GČLBK. Skoro celá má třída se tam chce zapsat, protože jsem prostě všichni beznadějné trosky, co budou kopat v dolech. No možná to někdo vytáhne dokonce i na popeláře, ale to jen ti Vyvolení. Nicméně svůj život už hodlám ponechat osudu, protože jsem se nedostala tam, kam jsem chtěla (i když jsem věděla, že mé šance jsou 0,0000000000000000001%), takže nemám nejmenší ponětí, jak to dál bude.

---

Kvůli talentovkám se mi zhoršil prospěch a nemohla jsem se tolik věnovat přátelům.
Je to děs.
Je mi hrozně moc líto, že jsem je tak zanedbávala.

---

BONUS!
Tady máte alespoň mé práce, s kterými si asi zatopím pod mostem..
aby byly alespoň k něčemu..

Bla bla bla.. |°-°)~

Nevím, jestli si ještě pamatuješ, jak jsem tu jednou psala hnusně o své matce.. Docela mě mrzí, že jsem se o ní tak hnusně zmiňovala, ale přesto ten článek pryč nedám. Vždyť tenhle blog slouží k tomu, abych se tu vypasala a on plně zahrnuje moje pocity v té době. Prostě jsem to tak v ten moment cítila a byla jsem v afektu, takže tak...

---

Já vím. Bylo to hnusný a hodně si uvědomuju, že jim to prostě neklape.. Ona se celou dobu snaží o to, ať to s těmi penězi, co dostává utáhneme a taky chápu, že můj otec nebývá zrovna moc nejlepší společník, když se jedná o řešení nějakých problémů. No v každém případě se rozvádí, protože už se nemilují.

Opře si ruku o bradu a zamyslí se.

---

Když se na to vlastně podívám zpětně, tak..
Co se poprvé začal řešit rozchod, tak.. nebylo mi to líto..
Vlastně jsem po dlouhé době začala mít pocit štěstí.
A to hlavně proto, že můj bratr se chtěl odstěhovat a mně nabýdl, že můžu jít s ním. A já bych hrozně moch chtěla. Nechtěla jsem pořád poslouchat jejich hádky.
...
No jak mamka začala víc být s tím přitelem, tak ty hádky ustupovaly a bratr se tedy rozhodl zůstat.

---

Rodiče už byli u soudu a tam si řekly, o mé péči a domluvilo se to tak,že mě budou oba dva nadále vychovávat. Což je fajn, protože bych byla ráda, kdyby spolu začaly oba dva konečně normálně vycházet.



Cítí se retardovaně.

---

Zamyslí se nad tím, co to tu vlastně píše.
"Morty? Ty jsi asi trochu nevyrovnaná, že?" Promlouvá k ní zase její inteligentní druhá polovička.
"Kdybych byla vyrovnaná, tak tu nejspíš ani nejseš, ne?"

---

Máš taky takový pocit, že Haru prostě z toho okna skočit musí? xD

1.


2.


3.



PS: Znáš ten pocit, když vypadáš jako Haru,....
.....ale povahu máš spíš jako Shizuku?

Bez bolesti by člověk nepoznal radost.

.....Tohle si říkám snad pořád dokola..

---

A beztak nevím, kdo to řekl. Popravdě je mi to i jedno.. (Kecá. Je to lenoch a nechce nic zjišťovat.)
Tenhle citát a ještě jeden mi v hlavě zůstali a já se jich nějak nedokážu pustit. Možná proto, že v nich vidím něco takového... snad pravdivého...?

Ach jak já si přeju, aby to byla pravda. Jenže mně přijde, že já potkám dřív šťěstí, které mě učiní šťastným člověkem a pak si do mě kopne. A já zůstanu ležet..
Chvilku se válí v tom blátě a pak jí ruku podá její druhá polovička. "Morty...Vstávej.." Konejší ji svým hláskem. "Takhle silná nikdy nebudeš.. Buď a zvedni se.. Podej mi ruku a vše bude zase lepší." A tak si pomalu stoupne a zadívá se do prázdna. Nikde nic.. Jen temnota.. stále se rozhlíží a pak si všimne drobného světélka někde hodně daleko. Nohy si půjčí od Flashe a... Běží... Dech jí pomalu nestačí, ale stejně se nechce vzdát. Světlo se stále zvětšuje a tak se snaží ještě víc. V tom se jí začne pod nohama propadávat země a... Padá... Padá hluboko do prázdna a ruku natahuje k tomu světélku, které ji dalo to >MOŽNÁ<. Ale teď už žádné MOŽNÁ není..



Přesně takhle je to pokaždé, ale padám pořád hlouběji a hlouběji. Přijdu si jako otrok svého vlastního neštěstí.Co mám dělat?... Teď nastal čas na ten druhý citát.

"Naučil jsem se sice jak se schovat před ostatními, ale pochybuji, že kdy zjistím, jak se ukrýt sám před sebou."
Jak...? Řekni mi prosím, jak...
(Teď zase neví, kdo to řekl..)

Navím, jak utéct sama sobě.. Všichni mě opouštějí.. Já vím, že jsem strašná, ale... Vy mě opustit můžete, ale já... Taky bych hrozně chtěla..

Nemůžu....
Nemůžu..
...

Co je to?...
T-To je... voda?
Neumím..!


....plavat...

JAK NA NOVÝ ROK..

....TAK PO CELÝ ROK

Nový rok jsem oslavila s kamarádkama a bylo to fajn. Smích se nesl celou místností, ležely jsme na zemi a smály se, cpaly se nezdravýma věcma.. (ano.. doslova se cpaly), pořídily jsme si hodně vtipných fotek a tu nejvíce debilní jsme hodili jako takovou přací. (Ta fotka je tak strašná, až je to vtipné..) Žádnou tak veselou jsem u nikoho neviděla. Všichni se na nich snaží vypadat co nejlépe, ale nám šlo o úplný opak. No ale nebudu se tu rozepisovat jen o fotce, protože to tě asi moc nezajímá.

---

Proč sem vlastně píšu. Protože jsme dnes ráno seděly u stolu a sepsaly jsme takové předsevzetí, co bychom tento rok chtěly stihnout. Ovšem já to budu muset rozdělit na takové pravděpodobné a méně pravděpodobné..

Pravděpodobné

1. Najít si přátele, abych sama doma neležela u facebooku.
Splněno! Teď ležím u facebooku se svými práteli. xD

2. ... TAK TO UŽ BY ASI STAČILO..


Nepravděpodobné

1. Dostat se na školu... na kterou chci.
A taky se učit. Ne na to kašlat jako do teď.

2. Přečíst knihy, které jsem nestihla přečíst v tomto roce.
+ ty, co přečíst chtít budu.

3. Vážnější vztah.
Ne to posrat jako obvykle.

4. Přestat žrát po nocích jako prase.
Začít jíst zdravěji. Proto jsem se celý dnešek cpala vším možným a večer si dala salát.

5. Pravidelně psát do deníku/ na blog.
Deník je mi v podstatě k ničemu, když mám tenhle blog.

6. Zkouknout seriály, které jsem rozkoukala, ale nedokoukala.
Supernatural, The Big Bang Theory, 2 Broken Girls a spoustu dalšího.
Anime se k tomu počítá taky, takže si musím pohnout.

7. Naučit se psát.
Tím myslím, aby se dal ten můj blog vůbec číst, když už na něj čirou náhodou někdo narazí.

8. Přestat žrát sladké/ slané v takové míře.
Vzhledem k tomu, že moje tělo vyrostlo do extrémních výšek a zaseklo se na neuvěřitelných 160 (díky za ty boty, co mi dávají 1 cm na víc), tak se bojím, abych nakonec nedopadla jako ta fialová holka v Karlíkovi a továrně na čokoládu. No trochu krotit bych se mohla, ale má Julie/ lednice by spáchala sebevraždu.

9. Zařídit si brigádu.
Abych uspokojila své potřeby a mohla vyhazovat peníze za úplné hovadiny.

10. Přestat být tak sobecká/ egoistická a být milejší.
Nechci být moc sprostá a k lidem se chovat mileji.
Přijdu si vůči ostatním jako Al Capone.
No vážně. Prej milá jsem, ale já si přijdu úplně.....

..vypatlaná.. to je to správné slovo..

11. Užívat si života.
+ přestat brečet jako malé děcko vždy, když všichni odejdou z bytu.
Už se na tu svou slabost nemůžu dívat.

12. Zajít na koncert nějaké skupiny.

13. Dělat své přátele šťastnými.
Když budou oni, tak budu i já.