Takže..
Vše začalo v mém dětství..
Když jsem byla malá, rodiče se mi moc nevěnovali. Matka až do večera v práci a otce jsem skoro nevídala.. Ráno brzo odcházel (dřív, než jsem vstala..) a vracel se v noci.. To už jsem byla dávno uvelebená v posteli a nechala si zdát o všem možném... Přes den jsem se o sebe musela starat sama a nebo můj o sedm let starší bratr, takže jsem musela dospět rychleji..
Pamatuji si ještě na svého nejlepšího kamaráda Mikyho.. Je o pár let starší než já a jmenuje se Mikuláš.. Nikdy jsem si nezvykla říkat mu Miky a tak to pro mě byl Míša.. Trávili jsme spolu každý den a díky němu jsem vlastně takový "kluk".. :) Měla jsem ho hodně ráda.. vyváděli jsme kde jakou neplechu a tak, ale nikdy se na mě nevykašlal.. Prostě super kámoš.... Taky můj první..
Když si tak vzpomenu, tak moje tehdejší přání bylo, že chci mít rodinu pohromadě.. Vídat tátu atd.. Teď je to už jinak..
Tak tady to vše začíná a zítra sem hodím další..
PS: Promiňte, že to beru až takhle od dětství, ale takhle to začíná.. A ještě se předem omlouvám, že nejsem bůh ví, jaký písař.. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat