Living or surviving? 2.

Zde je pokračování mého příběhu..

Když mi bylo asi tak sedm let, tátu vyhodili z práce a on si řekl, že bude podnikat a bude mít fitness centrum.. A tak se taky stalo.. Jenže místo toho, aby vydělával, tak jsme začínali mít čím dál tím větší dluhy.. Když už jsme na tom byli celkem dost špatně, tak fitness prodali, ale to nestačilo.. Tak jsme museli prodat byt..
Pak jsme se teda museli přestěhovat do pronájmu, ale tam to bylo celkem drahé, takže jsme se přestěhovali ještě jinam..
Rodiče se začali od doby co měli fitness hádat... Každý den vás budilo to, jak se hádají a večer jste museli usínat s úplně tím samím... mimochodem, takhle je to dodnes.. Díky tomu, jsem si k nim vybudovala tak strašný vztah, že už nemám náladu se s nima o něčem vybavovat.. Jde jim jen o naše známky.. o to, jak je nám, se vůbec nestarají..


Tak tohle je asi vše a v příštím díle budeme už jenom o rok zpátky.. A to rozeberu víc, protože ten rok pro mě znamená asi nejvíc.. Objevila se v něm jistá osoba, za kterou jsem strašně ráda.. i když to tak nevypadá..