Mohu Ti prozradit, že toto je blog, který zasahuje čistě do mých myšlenek a mých zálib. Konec konců, sem budu přidávat články jen podle nálady. Když mi bude něco vrtat hlavou a nebo mě napadne něco, co dokážu nějakým stylem splácat dohromady, dám to sem. Znamená to tedy, že články budou přibývat nepravidelně a v různém časovém rozmezí, které může býti i několik měsíců.

Doufám, že se Ti na mém blogu zalíbí a budeš se sem po nějakém tom měsíci vracet.


Přeji Ti spoustu úspěchu a hezký zbytek dne či večera. :)

pátek 20. února 2015

100 lidí = 100 strachů

Na světě je tolik lidí a každý se určitě bojí alespoň jedné věci. Myslíš, že nemám pravdu? Tak zapátrej ve své mysli a uvidíš, že i ty se něčeho bojíš... (ať je to sebemenší hloupost).

Říká se, že když se člověk něčeho vážně vyloženě děsí, tak v nějakém ze svých minulých životů to má něco společného s jeho smrtí. Třeba je to pravda, ale to bych já musela umřít tolikrát.... I když na to v realitě nevypadám, tak mi nahání strach tolik věcí.. Vážně.. Tolik fóbií... Sakra, kde jsem to vyhrabala?




Pár jich zde vypíši..
Moje fóbie ale ovšem patří k těm běžným.. A teď ti jich pár řeknu..
Ono.. určitě jsis mohl už v pár mých článcích všimnout, čeho se bojím, ale shrnutí by neuškodilo.

1. VÝŠKA..

To

je
zlo!
Někdy je jako i přežiji, ale.. Já si pamatuji, jak jsme šli se školou asi v nějaké té... 3. třídě na rozhlednu a já se začala tak klepat, být hnusná a nikdo mě prostě nemohl dostat z místa. Mohla jsem jen rozhodit ruce a všechny je poslat do.... háje zeleného.. A nebo jsme s mamkou musely vždy tou delší cestou na autobus, protože ten jeden most je.... takový ten kovový s dírama, takže vidíš na vodu pod sebou.. To jsem se vždy rozbrečela a nešla jsem. Teď jsem si na to po těch letech už zvykla, ale... pamatuji si to živě až do dnes.

2. VODA..
Ne nemyslím tím vodu z kohoutku. ._." Myslím tím moře, jezero, oceán. A taky bazény, koupaliště a tak, ale to.. k tomu se ještě dostanu.
Já se prostě nechci koupat někde, kde neuvidím pod svoje nohy. Je to tak hnusný pocit. Ještě horší, než výška.
A proč se nekoupu někde v bazénu? 1. Nehodlám se tak obnažovat. Plavky jsou to samé, jako spodní prádlo a jako... pls I'm "muslim". Fajn, přeháním, ale prostě... Nekecám lidem do toho, jak se hodlají obnažovat, tak mě nech oblečenou tak, jak chci já. 2. BAKTERIE. Já se nebudu koupat někde, kde se koupe 254684212313gdsgdssb lidí. TO OPRAVDU NE.

3. BAKTERIE/HYGIENA..
To jsem už podotkla výš. ↑↑↑
Musím se koupat každý den. O zuby se taky starám a nenávidím, když někomu smrdí z pusy a mluví na mě. Na to mám jednoduchou odpověď.↓

Taky nemůžu pochopit ty, kteří vylezou ze záchodu a neumyjí si ruce. Ve škole vídám takové denně. A to mě děsí. A vážně... To jako... Ty ruce chtějí použít k jídlu? Jako pochopím, že lidi v Africe mají starosti s vodou a nemůžou si dopřát to, co my. Ale... MY SI TO DOPŘÁT MŮŽEME. Tak prosím.. NEJSME VE STŘEDOVĚKU. (Což je na jednu stranu škoda.. Kdyby tam byla super hygiena a všichni se nemyli při troše štěstí jednou za rok, tak by to byla super krásná doba..)
A když už jsem u toho, tak další super věc, co používám je tohle ↓

Tyhle věci mohu opravdu s radostí doporučit.

Protože bych to nebyla já, kdybych sem nepřidala něco ze svých super myšlenek a nepokazila ti tím tak celý den, tak....

4. SAMA SEBE..
Bijí se ve mně dvě osoby a... strašně mě to děsí.. Jedna je ta strašně moc milá, která by nikomu nedokázala ublížit, je citlivá, snaží se být hodná a každému pomáhat a pak je tu ta.... zlá, která se probudí, když tu milou něco zlomí/naštve a ta dokáže být tak hnusná... že od sebe odradí i ty, které miluje. Je to, jako když si někdo hraje s vypínačem u světla. Já jsem to světlo a život je ten, kdo drží vypínač v rukou.. Chvilku mě ovládá temnota a pak během zlomu vteřiny jsem jako andělíček.
Tolik se bojím toho, že kvůli sobě samé mě opustí všichni, na kterých mi tolik záleží..

Přesně takhle se cítím..

Zarazí se do křesla a sleduje, co to napsala. Zamyslí se nad tím, jak to někdo může vlastně číst a nenajde rozumné vysvětlení. Leda by byl někdo tak divný, jako ona.
"Takže ty mě tu nechceš?.." Promlouvá ta druhá..
"To víš, že chci.. " Odpoví si.
"Jo, vím. Nezvládla by ses před ostatními beze mě ubránit.. Dorazili by tě psychicky a vytřeli s tebou podlahu.. Navíc, kdo vždy vyslechne to, co tě trápí? Možná jsem na ostatní moc hnusná, ale...ty zase moc milá. Jsme jako Jin a Jang.. " Řekne zase něco chytrého, co jí promluví do duše..
A i když se tolik nenávidí a nejraději by se opustila... Na druhou stranu se opustit nedokáže/nechce..

Žádné komentáře:

Okomentovat

On bude vědět

  Chtěla bych tenhle příspěvek věnovat jedné osobě, která pro mě byla dlouho ohromnou podporou, kterou jsem dlouho milovala a bez které bych...