Mohu Ti prozradit, že toto je blog, který zasahuje čistě do mých myšlenek a mých zálib. Konec konců, sem budu přidávat články jen podle nálady. Když mi bude něco vrtat hlavou a nebo mě napadne něco, co dokážu nějakým stylem splácat dohromady, dám to sem. Znamená to tedy, že články budou přibývat nepravidelně a v různém časovém rozmezí, které může býti i několik měsíců.

Doufám, že se Ti na mém blogu zalíbí a budeš se sem po nějakém tom měsíci vracet.


Přeji Ti spoustu úspěchu a hezký zbytek dne či večera. :)

středa 4. února 2015

Dát vs. brát?

Vánoce.. Naprosto je nenávidím. Den kdy se sejde celá rodina a všichni se nedokáží naprosto na ničem shodnout. Ze všech mě bolí hlava a nemůžu jim nikam utéct. Teď je to ale celkem nepodstatné. Vánoce jsou celkem fajn, když je trávím s přáteli. Jen takové to předání dárků a tak. Dřív jsem se na to těšila, protože jsem chtěla strašně moc od lidí dárky. Tentokrát jsem je ale prožila jinak.

Poprvé jsem nedávala dárky všem, kterým jsem mohla, ale jenom těm, které mám opravdu ráda. Tak mi zbylo více peněz a času. Mohla jsem pečlivě vybrat dárek a nebo jej vyrobit a užila jsem si to. O to více mě potěšilo, když jsem viděla, že se dárky opravdu líbí. Naplnilo mě to hezkým pocitem. V tu chvíli jsem byla vážně ráda. Ne že bych se netěšila na ty dárky, co dostanu já, ale.. Bylo to vážně hezké... Asi možná i proto, že na ostatní jinak docela kašlu..(ne, že bych tak úplně chtěla) , ale alespoň si toho mohou vážit..

Myslím si, že je to takové pěkné.. Vcelku zbytečné, ale hezké, když smíte udělat svým blízkým radost..

Dobře, já chápu, že to píší docela pozdě, ale... Vzhledem k tomu, že tu zrovna pořád napíšu nějaké hezké věci, tak jsem se rozhodla napsat tohle..

Žádné komentáře:

Okomentovat

On bude vědět

  Chtěla bych tenhle příspěvek věnovat jedné osobě, která pro mě byla dlouho ohromnou podporou, kterou jsem dlouho milovala a bez které bych...