Pár mých známých, co se nějakým nedorozuměním dozvědělo o mém blogu, si přálo, abych napsala nějakou duchaplnou báseň s trochou motýlků a optimismu. Víš.. takovou tu, ze které si něco člověk odnese. A protože jsem si řekla, že to nemůže být tak těžké, když dnes je básníkem každý, kdo umí rýmovat. Rozhodla jsem se to zkusit. Dala jsem dohromady pár věcí , které mě dělají šťastnou. Myslím, že se mi to opravdu povedlo a mohla bych vydat sbírku "Už nikdy víc", "Mám motýlky v břiše" nebo "Hořet může všechno".
Hořela holčička, hořela.
Hořela hlavička, hořela.
Hořela holčička,
hořela hlavička,
hořely vlasy,
hořelo tělíčko,
hořely řasy,
hořelo jí líčko.
Hořela holčička, hořela.
Holčičky hlavička hořela.
Hořely šaty,
hořely boty,
do její nicoty
.. až zbyl jen prach.
Hořela holčička, hořela.
Hořela kůže, hořela.
Hořela holčička,
hořela kůže,
...
kdo s tím co zmůže?
Hořela holčička, hořela.
Všude jen smrad,
..spálená kůže,
jak tři dny
nemytého muže.
Hořela celá ... celičká.
Hořela holčička, hořela.
Hořela holčička
na mojí pánvi.
Neumím psát.
Teď mám hlad.
Tak mě omluvte
Chce se mi..
.. takže čau.
Žádné komentáře:
Okomentovat