První, co mě napadne, je, jak může čas utíkat, když nemá nohy?.. Asi je hloupost se nad něčím takovým zamýšlet.
Stejně jako můj čas.. běží i ten tvůj.. A stejně tak.. uběhl čas od doby, co jsem sem napsala, a tak se mi tu kupí různé historky a já to z jedné hromádky s nápisem "O tom napiš" dávám na druhou "Napsala jsem o tom".. ovšem jsou vedle sebe a někdy se to poplete a já o některé věci omylem udělám další zmíňku.
Nevím, jestli o tom víš, ale mám zase modrou hlavu.. tudíž hodně zničené vlasy a snažím se na to teď patlat kde co.. Dávám těm vlasům dost zabrat, ale myslím, že teď budu zase chvíli s modrou hlavou... alespoň není paranoia, že na mě všichni koukají. Když jsme už u toho psychického stavu, tak jsem šla pozdě na sezení s psychiatrem, celá vynervovaná, že mě už nevezmou, že nebudu mít nové léky, protože tamty jsem musela vysadit kvůli stuhlosti prstů (že jsem ani na mobilu psát pomalu nemohla), nesoustředěnosti, ospalosti, neklidu a ubíhání myšlenek úplně "zahumna"... a brala jsem jen tu svou lyricu.. No v čekárně vedro, skvělé problikávající světlo a hromada divných lidí na jednom místě.. Kousala jsem si nehty pomalu i na nohou z těch nervů a přemýšlela nad tím, jak se zabít.. do toho mi tam hrál Dj Sluchátka od pána Piju víno z flašky od CocaColy na druhé straně místnosti.
Další s energiťákem tam pořád bubnoval prsty o něco.. chlap, který tam byl pravděpodobně s mámou a na něčem ujížděl, protože byl nervní, nedokázal nikde pořádně sedět, smál se a pak zase ne.. tvrdil, jak tam ty dveře vyrazí... No nakonec mě vzali. Všem to posunulo trochu čas, a tak si tam mohli nervně dělat všechno tohle stále dokolečka cca půl hodiny.. Dostala jsem antidepresiva Debilní název, který si nedovedu zapamatovat a antipsychotika Ještě debilnější název, který si nedovedu zapamatovat.. V každém případě.... Lépe mi není, ale spinkám jak zabitá.. a to je fajn.. a dovedu se soustředit a psát na mobilu.. což je taky fajn. Halucinace mám stále.. takže ještě.. je kam se posouvat.
Chtěla jsem napsat ještě o něčem....
ale nemohu si to...
vybavit...
Dostali jsme dnes ve škole čipy... kterými si tam budeme otevírat.. přesně od zítra. Jsou takové... zvláštní.. svítivě zelené.. nevím, jestli se mi líbí, nebo ne.. a teď jsem si všimla krve, která je na plakátu s Jokerem... asi před rokem jsem tam rozplácla komára a stále to tam je...
Vyznamenání tenhle rok asi nebude..
Stejně jako můj čas.. běží i ten tvůj.. A stejně tak.. uběhl čas od doby, co jsem sem napsala, a tak se mi tu kupí různé historky a já to z jedné hromádky s nápisem "O tom napiš" dávám na druhou "Napsala jsem o tom".. ovšem jsou vedle sebe a někdy se to poplete a já o některé věci omylem udělám další zmíňku.
Nevím, jestli o tom víš, ale mám zase modrou hlavu.. tudíž hodně zničené vlasy a snažím se na to teď patlat kde co.. Dávám těm vlasům dost zabrat, ale myslím, že teď budu zase chvíli s modrou hlavou... alespoň není paranoia, že na mě všichni koukají. Když jsme už u toho psychického stavu, tak jsem šla pozdě na sezení s psychiatrem, celá vynervovaná, že mě už nevezmou, že nebudu mít nové léky, protože tamty jsem musela vysadit kvůli stuhlosti prstů (že jsem ani na mobilu psát pomalu nemohla), nesoustředěnosti, ospalosti, neklidu a ubíhání myšlenek úplně "zahumna"... a brala jsem jen tu svou lyricu.. No v čekárně vedro, skvělé problikávající světlo a hromada divných lidí na jednom místě.. Kousala jsem si nehty pomalu i na nohou z těch nervů a přemýšlela nad tím, jak se zabít.. do toho mi tam hrál Dj Sluchátka od pána Piju víno z flašky od CocaColy na druhé straně místnosti.
Další s energiťákem tam pořád bubnoval prsty o něco.. chlap, který tam byl pravděpodobně s mámou a na něčem ujížděl, protože byl nervní, nedokázal nikde pořádně sedět, smál se a pak zase ne.. tvrdil, jak tam ty dveře vyrazí... No nakonec mě vzali. Všem to posunulo trochu čas, a tak si tam mohli nervně dělat všechno tohle stále dokolečka cca půl hodiny.. Dostala jsem antidepresiva Debilní název, který si nedovedu zapamatovat a antipsychotika Ještě debilnější název, který si nedovedu zapamatovat.. V každém případě.... Lépe mi není, ale spinkám jak zabitá.. a to je fajn.. a dovedu se soustředit a psát na mobilu.. což je taky fajn. Halucinace mám stále.. takže ještě.. je kam se posouvat.
Chtěla jsem napsat ještě o něčem....
ale nemohu si to...
vybavit...
Dostali jsme dnes ve škole čipy... kterými si tam budeme otevírat.. přesně od zítra. Jsou takové... zvláštní.. svítivě zelené.. nevím, jestli se mi líbí, nebo ne.. a teď jsem si všimla krve, která je na plakátu s Jokerem... asi před rokem jsem tam rozplácla komára a stále to tam je...
Vyznamenání tenhle rok asi nebude..
Žádné komentáře:
Okomentovat