Leží rozvalená na koberci a kouká do stropu. Najednou se nad ní objeví z prvu nejasná postava.
"Co to děláš?" pozvedne obočí.
"..."
"Morty?.." lehce do ní šťouchne nohou.
"..umírám.." vyjde z ní zvuk, jako kdyby její tělo právě opustil duch.
"Ale nekecej blbosti a vstávej. Chtěla jsi napsat článek," chytne jí za ruku a posadí ji.
"..už letím..." zase sebou plácne na zem.
"Tebe to stále hlodá, že?"
"Jo.. " vyjde z ní lehký sten a rozvzlyká se. "Všechno je na hovno,.. " slzy se jí kutálí z očí. Ani si je nezvládne otřít.
"Co to děláš?" pozvedne obočí.
"..."
"Morty?.." lehce do ní šťouchne nohou.
"..umírám.." vyjde z ní zvuk, jako kdyby její tělo právě opustil duch.
"Ale nekecej blbosti a vstávej. Chtěla jsi napsat článek," chytne jí za ruku a posadí ji.
"..už letím..." zase sebou plácne na zem.
"Tebe to stále hlodá, že?"
"Jo.. " vyjde z ní lehký sten a rozvzlyká se. "Všechno je na hovno,.. " slzy se jí kutálí z očí. Ani si je nezvládne otřít.
Je to umění...
..nebo spíš prokletí?..
V určitou chvíli... na určitém místě... za určitých okolností. Pro mě osobně.. to je spíše prokletí. Vždy mi běží hlavou něco, co bych chtěla říct, ale přemýšlím o tom, jestli to mám říct, nebo jestli to nebude znít hloupě, že to nakonec trvá tak dlouho a já to raději ani neřeknu. I když jsem kolikrát připravená to říct. V tu chvíli.. ze sebe nejsem schopná vydat ani hlásku. Naopak mám pocit, že když už něco řeknu, tak je to nevhodné a měla jsem být raději ticho.
Můj bývalý přítel teď jede ve drogách.. i ve tvrdých. Bere různé léky, které by neměl. Vykašlal se na školu, takže
maturita sluciferem (jiná forma od sbohem). Chce se úplně zničit.. Je mu jedno, co s ním bude. Neustále se utápí v alkoholu. Hrozně mi to ubližuje. Ničí mě pomyšlení na to, že kdybych byla s ním.. mohlo to být jinak. Nemusel skončit takhle.. Pořád mi píše, jak je vše na nic a já s tím nemůžu nic dělat.
Nedávno jsem dokoukala seriál. Jmenoval se 13 Reasons Why. Je to o holce, která se zabila a na 13 nahrávkách vysvětluje proč. Každá ta kazeta je věnovaná jednomu člověku, který je vlastně jeden důvod, proč to ona udělala. Na třetí kazetě vysvětluje motýlí efekt. Že i něco tak malého, jako je třepot motýlích křídel ve správný čas na správném místě.. může vyvolat tajfun na druhé polovině světa.
Že to u motýlích křídel začne a pak se na to jako na lepící pásku začnou nabalovat další a další věci a najednou je z mnoha malých problémů jeden veliký a já mám pocit, že já jsem ta motýlí křídla u kterých to začalo. Spouštěč toho všeho. Ta malá kapka kvůli které se převrhla celá nádrž a teď se to na něj jen lije.. a já tu nádrž nedovedu opravit. Začalo to u pouhých slov, která byla vyřčena očividně za špatných okolností na špatném místě a způsobila tajfun.
Žádné komentáře:
Okomentovat