Mohu Ti prozradit, že toto je blog, který zasahuje čistě do mých myšlenek a mých zálib. Konec konců, sem budu přidávat články jen podle nálady. Když mi bude něco vrtat hlavou a nebo mě napadne něco, co dokážu nějakým stylem splácat dohromady, dám to sem. Znamená to tedy, že články budou přibývat nepravidelně a v různém časovém rozmezí, které může býti i několik měsíců.

Doufám, že se Ti na mém blogu zalíbí a budeš se sem po nějakém tom měsíci vracet.


Přeji Ti spoustu úspěchu a hezký zbytek dne či večera. :)

čtvrtek 3. srpna 2017

Výletníci #1 | Orlické hory | Den 2.

Dnešek byl vcelku produktivní. Sice jsem spala do oběda a nevytáhla čumák z nory,
ale...
Ale...!
ALE!
Upravila jsem pár fotek opět ve své skvělé Lightroomce. Tentokrát to byly fotky nějakého random asiata u zdi Johna Lennona. Však to znáš. Děláš, že fotíš zeď, ale očividně ne tak nenápadně a pak začne pózovat do tvého foťáku místo do mobilu svého kamaráda asiata, kterého jsi fotil před ním. Všimla jsem si, že stačí mít foťák v ruce, abys vypadal... jakože víš, co děláš.. Dobře.. Kecám.. Tohle mi řekl přítel.

Po včerejším půlnočním koupání, kdy mi byla strašlivá zima a neviděla jsem do bazénu.. (aneb moje paranoia, že tam něco bude..) jsem na dnešní koupání nějak nenašla čas. Heh.. Což mi ani nějak nevadilo, protože mě poslintalo malé dítě, a tak jsem umytá na další dva týdny.



Stáhla jsem si Fallout Shelter a pomalu si rozjíždím svůj postapo svět bunkru, kde mi ale fakt neustále lezou nějací brouci a ta siréna mi asi způsobela ohluchnutí 5. stupně Mortyini stupnice.



Tadaaaaaa.. Moje nové sídlo.

Další hrou, kterou jsem si dnes po dlouhé době zkusila bylo The Long Dark. Podle příběhu. Jeden nepatrný problém je, že nevím, jak se dostat z toho místa, kde se objevíš. Takže jsem se s tím několikrát mordovala. Asi si budu muset najít gameplaye na YouTube, abych to prostě pochopila, protože i když jsem na tom místě chodila neustále dokola.. a dokola.. a dokola, tak jsem to tam nepoznávala a myslela jsem si, že jsem úplně někde jinde. Můj smysl pro orientaci je očividně na vysoké úrovni v záporném směru.
Přežila jsem dva dny. Udělala si vodu ze sněhu. jako největší borka rozdělala oheň, ošetřila se, posbírala věci a závěr z toho? Myslím si, že má přeživší intuice jasně ukázala, že bych v přírodě přežila jakožto nejsilnější jedinec a mohla ovládnout svět. Kdybych měla po svém boku nějakého navigátora, který by mi říkal, jaká ruka je levá a jaká pravá.



Také jsem zhlédla spoustu filmů. Začalo to u Muži v černém 3, dále to pokračovalo přes Star Wars 1 a 2 k Deadpoolovi, kterého sleduji nyní. Heheheeeeeee...(Směje se chlápkovi, který se na začátku rozmajzl na značce jako moucha na plácačce.)



"A teď o těch hodinkách!" Rozjasnila se druhá polovička.
"No vždyť už jdu na to..."
"Tak honeeeeem..!"
"Kdybys mě nechala psát, tak bych o nich už dávno napsala"
"Tak piiiiiš!" Jančí..
"Ach jo.. Já to mám těžké.." Povzdechne si a vrátí se ke psaní.


Tak tedy k hodinkám. Po brozdání po internetu jsem si uvědomila, že kamarádka má nové hodinky, které jsou moc hezké, levné a ona si je vynachválila. Jsou to Xiaomi Mi Band 2. Podívala jsem se na jejich odkaz a jak jsem tak vše četla, tak se mi líbily více a více. Jsou jednoduché, vodotěsné (alespoň by měly být), slušivé, měří kroky, kontrolují tep a spánek, můžeš si na nich nastavit budík a upozorňují na zprávy a hovory. Na té stránce stojía 650 korun a když to viděl přítel, tak mi řekl, ať je vezmu, takže jsem moc ráda a v pondělí bychom je měli jít vyzvednout. Ještě jsem k nim vzala za 50 korun folii, aby se nepoškrábaly. Tak jenom doufám, že já nebudu jeden z těch lidí, který dostane vadný kus. Známe moje štěstí.



A jako vrchol celého dne jsem si udělala dva testy z autoškoly, které nedopadly zrovna špatně. V tom druhém jsem měla jen 4 chyby, takže super..


Žádné komentáře:

Okomentovat

On bude vědět

  Chtěla bych tenhle příspěvek věnovat jedné osobě, která pro mě byla dlouho ohromnou podporou, kterou jsem dlouho milovala a bez které bych...